reportáž

Po několika letech se uskutečnil další koncert v Praze. Navzdory poměrně kostrbatým začátkům se musí nechat, že výsledek překvapil a koncert se povedl!

Nejprve, jak již je téměr pravidlem, panovaly u vstupu organizační zmatky. Kvůli rozdělení vstupenek na různé sektory nikdo pořádně nevěděl, kde má stát a kam má jít... a to ani ochranka. Navíc, výherci různých souteží i další nejprve museli k akreditačnímu stanu, kde dostali namísto vstupenek pásky - zelené, žluté, oranžové, stříbrné, zlaté - někteří pak žádné?! Samotný vstup do haly nastal až lehce po 19.00, což je poměrně pozdě a výrazně později, než bylo deklarováno. Mimo to, co jsem postřehl, všichni museli stát v jednom davu, navzdory vstupence.

Při vstupu neproběhla žádná kontrola, ti s páskou měli menší výhodu, že už jim nikdo nekontroloval lístek a mohli jít vstupem pro pásky. Malé, ale milé zrychlení.

Pódim bylo rozděleno na VIP sektor cca pro 10-15 řad u pódia, pak následovalo státní obyčejné. Předražení VIP Gold měli sólo stání na balkónu po levé straně haly - no, za 2500,- bych z těchto míst byl určitě pěkně nasr...!

Jako první vystoupil DJ Mikael Van Dikeen. Možná včas, možné ne, hrál přibližně 45 minut. No, byl dost nudný. Evidentně pochopil vystoupení jako osobní propagaci, ne jako nažhavení před koncertem. Hudba byla stylově OK, jen trochu pomalá a utahaná. A pokus mluvit jen anglicky působil vysloveně směšně.

Po něm přišel DJ Basslicker (hergot, stačí se uťuknout a zapomenou B je jsme v pr... ;-), který byl výrazně lepší. Hudba byla rychlejší, energičtější a hlavně dělal aspoň mírnou show a propagoval Scooter. Ten už se snažil dav skutečně rozjet. Jediné, co bych snad vytknul, je délka jeho vystoupení. Přišli jsme na Scooter, ne na předskokany. A délka vystoupení předskokana +- 90 minut, tedu déle než headlinera je fakt špatný!

A pak už to začalo! Krátké čekání, když kolem 21:45 v pozadí z rohu haly pomalu bylo možné zahlédnout Scooter! Světla pohasla a začalo se linout intro The Fifth Chapter. Bez prodlení přiběhl za Michaelem a Philem i H.P. a odpálili Riot. Phil namísto za klávesami byl s H.P. na pódiu a na kytaru drtil refrén Riot. Opět bez pauzy plynule přešli v One (Always Hardcore).

Až po těchto peckách H.P. přivítal Prahu s dotazem, jestli jsme připraveni nakopat pár zadků :-) Ramp! (The Logical Song), J'adore Hardcore - sakra, tohle znělo fantasticky, zvukově je pocit vzáději rozhodně lepší, než vepředu!, Weekend! Pak nás H.P. namotivoval reférnem How Much Is The Fish?, další oldschool klasika - a tentokráte zpíval i Michael! Mimochodem, podle reakcí davu starší hity baví mnohem více, než nové. 4 AM bylo mírně na odpočinutí, 999 (Call The Police), tohle jo, jeden z nejlepších tracků alba a live je naprosto vynikající. Tohle snad ještě někdy uslyšíme!

Pak si dal H.P. pauzu a Michael s Philem zahráli medley Chopstick / Listen / Home Again. Následující Bigroom Blitz byl opět malým zklidněním, několik let opomíjený Surfin' Bird velmi mile překvapil, byť asi jen veterány :-), lety prověřená Nessaja pak zase pořádně nakopla dav. Posse (I Need You On The Floor) s předehrou vynikající, tentokráte H.P. ani nezmotal text, Fuck The Millennium / Call Me Mañana bylo celkem překvapením, tenhle track jsem tedy nečekal. Zvláště pak Call Me Mañana, která je plná pyrotechnických efektů. No a před prvním ochodem nesměla chybět další klasika, oblíbená Maria (I Like It Loud).

A pak bez řečí zmizeli z pódia a zavládlo netrpělivé čekání. Po pár minutách však byli Scooter zpět na scéně, H.P. s kytarou, Michael s maskou Predátora - však byl hned při prvním výkřiku Fire osprchován jiskrami z H.P.ho kytary. Fire je další legendární pecka, jiskry, ohně na pódiu, super! Po Fire však už přišlo velké finále, trochu nečekaně, Hyper Hyper a Move Your Ass! Hyper Hyper, stejně jako Posse (I Need You On The Floor) mělo jakousi předehru, zbytek byl stejný, jak jej známe z posledních let. To však neznamená, že to je špatně. Závěr koncertu je vždycky maximální nářez!

Pak H.P. představil tanečnice, tanečníky (tentokráte bez Sheffield Jumpers :-() a pana Michaela Simona, pana Phila Speisera a sebe, pana H.P.ho "fucking" Baxxtera... a byl konec.

Po koncertu se vrátil DJ Basslicker a přibližně do půl 1 nám servíroval diskotéku v podobě dalších a dalších pecek od Scooter! Fakt oceňuji tenhle nápad. Na Scooter, byť před koncertem se všichni mohli přetrhnout, jak je až uctivě propagovali, v rádiích a klubech nenarazíte, takže tahle možnost zapařit a porádně nahlas byla vítaná. Jen jsem nepochopil, proč i nadále rozdělovali sektory a lidi pustuli do rádoby VIP před pódium až v době, kdy začali zábradlí přeskakovat?!

Koncert byl rozhodně podařený, nesl se v celkem příjemném a pohodovém duchu, pozdní vstup a mírné zmatky v organizaci byly škoda, koncertní veteráni však znají mnohem, mnohem horší! Předskokani mohli být kratší, Scooter koncert mohl být delší - začali jsme kolem 21:45 a v 23:00 přesně byl konec. Ještě tak 2-3 tracky to chtělo.

A pro Vás, co jste ochotni za koncert v ČR dát 1500,- - 2500,- mám jednu "message". Vemte si ty peníze a zajeďte si na turné! Budete mít neskonale větší zážitek a za menší peníze. 20 Years Of Hardcore turné bylo mega, koncerty jsou proti tomu nic!