reportáž

Pro Vás všechny, co jste na koncertu nebyli, ale i pro ty, co na něm byli...

Vstupní dveře do Sazka Areny se otevřely v 18:00, na samotný parket jsme však byli vpuštěni až v 19:30. Pak už jen přibližně půl hodinka a skupina Infinity začala! Co k Infinity říct, hráli asi jen 4 nebo 5 písniček, takže se to dalo vydržet. Musí se nechat, že 4 tanečnice i zpěvačka vypadali úžasně a i když zrovna moc nadšení a ovací nesklidili (nepočítáme-li refrén Maria (I Like It Loud), One (Always Hardcore) nebo volání Scooter, Scooter, kdykoli přestali hrát z zpívat), z dosavadních předskupin však Scooter byli zatím snad ti nejlepší.

A pak už jen 30 minut a v hale se zhaslo, skandování fanoušků přehlušil zvuk Intra z We Like It Loud Tour, během kterého přišel Jay, Rick a pak i H.P., na pódiu vybuchly pyrotechnické efekty z Scooter začali Maria (I Like It Loud). Emoce v davu byli tak silné, že přes společný zpěv všech fanoušků nebyl H.P. téměř vůbec slyšet. Ale i koukat se na něj úplně zepředu je samo o sobě dost úžasné.

Po senzační Maria (I Like It Loud) nás H.P. přivítal: "Dobrý večer, Praho!" "Jak se máš?" A začali Weekend!, starší I'm Raving, na to úvodní část Habanera (tentokráte bez zpěvu Aiii Shot The DJ), na kterou navázali s Call Me Mañana, druhý refrén zazpíval i Jay Frog, No Fate a pak troškou diska, Shake That! Super skladba, byla to zábava sledovat, jak tanečnice vrtí prdelkama ;-). Pak jsme si s H.P.m vyzkoušeli závěr How Much Is The Fish?, Nessaja, Faster Harder Scooter křičela celá hala! Rick zpíval jednu sloku, ale trošku ji popletl, tak to H.P. radši dozpíval sám. A poté mnou velmi očekávána One (Always Hardcore). Nářez, živě to prostě nemá chybu.

Jenže, pak se Jay s Rickem sebrali, přišli za H.P.m, všichni se rozloučili a odešli :-( Dav skandoval a vyvolával Scooter zpět. Výborní byli lidé sedící, kteří dupáním vytvořili senzační efekt! Za malou chviličku, když byl H.P.mu přinesen stojan s mikrofonem se Scooter se vrátili. "Switch off the lights...", hala zhasla a utichla, "...and close your eyes, chilli bow, chilli bow, chilli bow, FIRRRREEE!!!" H.P.mu z kytary tryskaly jiskry, kterými kropil dav i Ricka a Jaye, řval do haly a hala s ním. Při slově Fire halu ohřáli obrovské zelené plameny (až se to nedalo vepředu skoro vydržet). Hned na to Jigga Jigga!, Rick i Jay mlátí do kláves jak šílení, pyrotechnika vybuchuje a celé je to tak mohutné, že H.P. poplete text a část "...everybody wants to be a top shotter, I work the mic proper, here is the chart topper..." zpívá v první sloce a text první sloky zase ve druhé. Ale o to to je lepší!

Pak se zase všechno trošku uklidnilo. "You want more?", ptal se H.P. davu. Trochu to zašumělo, tak se zeptal ještě jednou: "YOU WANT MORE?" To už asi angličtinu zvládla většina haly a po našem mohutném zakřičení nám tedy zahráli na závěr ještě Move Your Ass!

Tím ale koncert skončil, Scooter se přišli rozloučit. V tu chvíli hodil Jay do davu ručník a fanoušci se začali prát, takže jsem si ze závěru odnesl akorát Rickova slova: "MC MC no diggedy H." a také od fanoušků přetlumočené: "YOU ARE FUCKING GREAT!"

A takové to bylo, sakra parádní!!! Scooter jsou prostě nejlepší...

Velké mínus si však zaslouží organizace a bezpečnost. Po stránce organizační to skutečně nebylo dobře zvládnuté. Po vstupní prohlídce, která tedy byla úplně k ničemu, se davy lidí rozeběhly po hale, neboť nikdo přesně nevěděl, kudy kam má běžet. Naštěstí u informací nám poradili.

Ale to, co teprve předvedli u vstupu na parket, to byl tedy vrchol dokonalosti. Tři drsně se tvářící, avšak nejspíše naprosto samostatně nemyslící chlapy z ochranky stáli před směrem do davu se otevírajícími zavřenými dveřmi a celý dav lidí tam drželi hodinu a půl. Během té doby se někteří stihli opít. A co se asi stalo po té, co jen pootevřeli tyto dveře? Dav se začal hrnou ze všech stran dovnitř, ochranka to nemohla ustát, někam spadli. Přes ně padali v neosvětlené chodbě další lidé, dychtící se dostat co nejblíže pódia.

A za třetí snad se mohli úplně vykašlat na nějakou kontrolu a pustit tam každého s čímkoli. Hlavně zákaz foťáků, které se daly používat ochrance před ksichty hned v první řadě, byl tedy dost zbytečný.

Celkově by se příště mohla (mohly) pořádající agentury trošku zamyslet nad chováním k lidem. Neustálé čekání někde a neorganizovanost, zákazy, které neplatí, dost ubírají na celkovém dojmu...

AFTERPARTY

Ano, ano, ano! Tohle bylo lepší než samotný koncert. A teď nemluvím o afterpárty v klubu Exit, kde prý bylo asi okolo 40 lidí a celý večer tam hráli Scooter, ale o klubu Duplex, kde Scooter byli osobně.

A představte si ty pocity, když si Jay stoupne a přijde za vámi, podá vám ruku, vyfotíte se a ještě se vám podepíše. Nějakou dobu na to přijde i Rick a pak chytnete i H.P.ho!

Senzační a hrozně vstřícný člověk. Vypadal, že se celkem nudí, pokud zrovna nebyl se svou přítelkyní. Nicméně nám podepsal booklet alba Mind The Gap, vyfotil se s námi, podali jsme si ruce, plácli jsme si a další a další. Ale hlavně, podruhé se u nás sám zastavil a začal si s námi podívat, než se omluvil, že si jde pro další drink a že se uvidíme později!

Rick k nám přišel po nějaké době za Jayem. Stejně senzační, jako Jay. Odložil si svůj drink, podal nám ruku, podepsal nám booklet (dokonce sám došel pro stříbrnou fixu k jednomu z bodyguardů), fotil se s námi a dělal do foťáku různé grimasy. Když se vracel, poprosil jsem ho, jestli by nevzal podepsat ten booklet i ostatním. A tak ho donesl znovu Jayovi i H.P.mu a ti nám to podepsali. Pak nám to donesl vrátit a odešel zpátky na své místo. Však jen na chvilku, neboť si u nás zapomněl svůj drink. Tak jsem mu ještě aspoň poděkoval za ty podpisy a pozval jsem ho na pivo, někdy :-) A řekl, že zná mou stránku!

H.P. pařil ze všech nejvíce. Rick odešel brzy, Jay měl svou přítelkyni a H.P. obletovaný bandou slečen (k těm se snad ani vyjadřovat nebudu), kouřil, pil, tančil a mával květinou a asi se dost bavil. I když svléknout se jednou z těch holek (Chris říkal, že to byla jeho přítelkyně, každopádně se měl i k těm ostatním, i když trochu méně) se nenechal. A pak šel kolem nás, jak viděl foťák tak se zastavil a zapózoval! Pak jsem ho chytil, jestli můžu jednu fotku a souhlasil! Dokonce, když Sandra (megafanynka z Anglie) strhla foťák dříve, než blesknul, sám ji řekl, že to není dobré a ať udělá ještě jednu fotku.

Byl to super zážitek, Scooter jsou příjemní a milý, ani jeden se nechoval nafoukaně. Prostě jsme si to já a určitě i H.P. Bageta pořádně užili a nesmírně spokojeni odcházeli domů. A o tom, že jsem si toto nevymyslel bych řekl, že svědčí jak podepsaný booklet, tak fotky, tak videa! Aaargh, největší čeští fanoušci Scooter, nejlepší skupiny na světě!