reportáž

Je rok 2016 a Scooter jsou stále tady... a to v plné síle! Turné definitivně předčilo očekávání!

Velodrom hala je zajímavě utopená v zemi a není snadné ji najít a to ani, když jste přímo u ní. A přes to, že bezprostřední okolí nevypadá nijak krásně, hala je moderní a praktická. První kontrola a místo, kde se začala tvořit fronta, bylo asi 50 metrů před samotným vstupem do haly. Po uvolnění vstupu a následujícím hektickém běhu ke skutečnému vchodu do haly následovala velmi důkladná kontrola - měli jsme vcelku stěstí, že akorát před námi se otevřel ještě jeden vstup a mohli jsme tak být zkotrolováni jako první. Zřejmě v souvislosti s nedávnými událostmi prohledávali každého jednotlivce důkladně, a to včetně všech kapes, kapucí, rukávů, nohavic atd., prostě důkladně. Ale tím úprk a boj o první řadu neskočil, v hale se opět běželo, tentokráte ke kontrole vstupenek a pak dále na parket. Jelikož je hala kruhová a vstup už skutečně dovnitř byl přibližně v místě pódia, bylo ji potřeba polovinu oběhnout, než člověk našel shody dolů na parket. Cestou samá šatna a stánek s občerstvením či vchody vedoucí na tribuny. No, nebylo to lehké dostat se až na parket, ale povedlo se.

Asi hodinu od ovetření haly začal hrát předskokan - DJ Micar. Osobně mě koukat se na DJe moc nebaví, a toto nebyla výjimka. Hrál sice moderní a vhodnou muziku, ale prostě nebylo na co koukat. Ve srovnání s předloňskou Jägermeister Blaskapelle nebo i jiným dřívějšími, kde se člověk bavil, protože dělali show, tohle bylo spíš jen o muzice a ničem jiném. Ale alespoň si nejel jen své, ale burcoval dav občasným vykřikováním "döp, döp, döp" apod. Hrál 45 minut, pak popřál zábavu se Scooter, odešel a pódium se připravilo pro SCOOTER!

Devět hodin, nečekaně brzo a prásk! V hale se setmělo a vyletěla první pyrotechnická petarda! Z reproduktorů se začalo linout temné intro, množství reflektorů se rozblikalo do rytmů a obrovské ohnivé plameny metaly až ke stropu. A šlo z nich skutečně pořádné vedro! Oi, oi, oi fucking oi, odpálili Scooter show. Skvělý nový popěvek, dav okamžitě šílel! Sakra, nezdálo se to, ale rozhodně jde o více než vhodný track na začátek show. Bez přestání se přešlo na Riot a One (Always Hardcore). Riot je oblíbený track a s Philem živě s kytarou hned vedle H.P.ho je ještě lepší. Až po One (Always Hardcore) nás H.P. tradičně přivítal. Weekend!, Stuck On A Bad Boy, tedy předehra Stuck On Replay a po té Bit A Bad Boy a Ramp! (The Logical Song) proběhly opět za sebou bez jediné přestávky a možnosti vydechnout. How Much Is The Fish? přišla už v první polovině koncertu, navazola skladba Who's That Rave, kromě Bigroom Blitz jediná z alba T5C a jedna z mála nesinglových skladeb. Další oblíbený a hlavně nově hraný track Mary Got No Lamb nás rozproudil k šílenství, je to dobrá skladba na albu a ještě lepší live. H.P. vůbec zpíval a pohyboval se hodně procítěně, koncert měl neskutečnou sílu a energii. "Cherries are not important...", hell yeah! J'adore Hardcore i Jump That Rock (Whatever You Want) jsou klasické hity, H.P. překvapil, když změni představování členů Scooter a Status Quo a zahrnul i Phila. Ten se mimochodem celý koncert tvářil dost vážně, až naštvaně.

Čas na odpočinek a H.P.ho cigárko a převlečení nastal při medley Opium / 999 (Call The Police) / Bigroom Blitz. Opium znělo live a pořádně nahlas pořádně super, 999 je jeden z nejlepších tracků alba T5C, je skvělé, že byl zahrnut, byť jako součást medley jen část a jen instrumentálně. Bez přestváky následoval Bigroom Blitz, to už se H.P. zase vrátil na pódium a jelo se dál. Jen tenhle track jako singl nemusím, na albu a ještě lépe live mi vůbec nevadí.

The Leading Horse byl vzpomínkou na staré časy, úplně se mi vybavilo turné Who's Got The Last Laugh Now? Marian naživo nezněl úplně nejlépe, ale tmavě modře osvětlené pódium s náhrobními kříži a H.P. v dlouhém kabátu a černých brýlích, atmosféra byla vytvořena. Nessaja nesmí chybět, byť je už ohraná jako I'm Raving.

Před Posse (I Need You On The Floor) zahráli Scooter jinou předehru, než na jakou jsme si zvykli s předchozích turné. Vůbec různých předeher bylo za večer dost, což zajímavě a příjemně skladby propojovalo a ozvláštňovalo. Jigga Jigga! a Maria (I Like It Loud) zakončily první část koncertu, pódium zhaslo a Scooter odešli.

Trvalo to však jen minutku a hned byli zpět na pódiu, H.P. s kytarou a Michael ve své masce predátora. Taky byl hned osprchován dávkou jisker. Závěr koncertu patřil sadě Hyper Hyper a Move Your Ass! tak, tak je už dobře známe. Na pódium ke Scooter přišli všechny 4 tanečnice i 4 tanečníci, takže bylo plno a bylo to super. Pak H.P. všechny představil, včetně "fucking" sebe a před odchodem ještě párkrát přihodil "oi, oi, oi fucking oi...". Sakra, byla to parádní akce!

Koncert se skutečně povědl, byl velkolepý a měl ten správný Scooter feeling. Bohužel byl hodně poznamenán velkým množstvím opilých a otravných lidí, kteří jen sprostě do ostatních strkali a soustavně se snažili dostat do přední řady. Ostatně tak i ochranka měla plné ruce práce, tolik vyhozených lidí jsem snad neviděl dohromady na všech koncertech!