reportáž

Benátská noc - rockový festival s techno skupinou jako hlavním tahákem! Může to fungovat? No...

Na úvod mi dovolte říci, jak dobrodružný může také výlet na koncert být v případě, že nechcete platit plné vstupné. Nuže, měli jsme domluveného prodejce přes Bazoš, který se s námi měl setkat přes vstupem do areálu kolem půl osmé a předat lístky. Zdali se jednalo o podvod či nikoli se už nedozvíme, všechny se jako zázrakem během pátku vyprodali... A co teď? Na místě neprodával nikdo, ochranku se nám na lepší cenu přemluvit nepodařilo - dát tedy 1600,- za hodinový koncert či zkusit jiného prodejce a doufat, že nebude podvodník? Ani to, ani ono, nýbrž... Přátelé, stejně jako my jsme přijeli pouze na Scooter, byli i jiní, co přijeli jen na... např. Slade. Ano, podařilo se mi přemluvit skupinu německých fanoušků Slade, kteří již odcházeli z festivalu, že odkoupím jejich pásky. A měli jsme sakra štěstí! Nejen, že s tím neměli problém, nejen, že se jim pásky podařilo sundat (a nám nandat), ale nakonec za to ani nic nechtěli! Sorry, pořadatelé, ale byli jsme na festivalu free of charge :-)

Tak, stručně, koncert Scooter byl super... Docela překvapivě měli plnohodnotnou stage, tedy se všemi světelnými i pyrotechnickými efekty a dokonce i světelnými panely v pozadí, na které se promítají různé video efekty. Začalo se na čas, tedy přesně v 22:00 tour intrem a celou show odpálili s Rave & Shout, v těsném závěsu s Maria (I Like It Loud), což je dobrá volba na začátek, jelikož jde spolu s Hyper Hyper a How Much Is The Fish? snad o jediný obecně známý track, resp. popěvek.

A pak vše šlapalo dál, Techno Is Back v medley s Blasterjaxx remixem je boží, ten remix je dokonalý, zvláště takhle live... ostatně jako většina tracků poslední doby. Jako singly příliš nefungují, na albu v celku už ano, ale na koncertech a festivalech jsou to pecky! Vlastně, až na výjimky, i když se dá, tak v live setlistu, oproti turné, vůbec nechybí Posse Reloaded, I Keep Hearing Bingo ani Let's Do It Again. Naproti tomu piano předehra Waste Your Youth je po Nacho verzi The Age Of Love snad to nejlepší z poslední tvorby :-) Ta by sakra chyběla a i vlastně tvoří takový přechod mezi první hardstylovou částí koncertu a druhou, spíše tradiční, klasickou, částí koncertu. Viz třeba má oblíbená FCK2020, do setlistu příliš nezapadá, možná, že stejně jako God Save The Rave (koncertně v extended verzi) se prostě k Jayovi a Marcovi nějak nehodí (třeba i proto, že Micheal a Sin jsou pořád uvedeni v textu, který H.P. zpívá).

Instrumentální část byla velkým překvapení, osobně jsem na festivalu očekával, že tuto vstuvku vynechají, zejména v rámci festivalu typu Benátská! Ono beztak mi přišlo, že většina neměla potuchy, o co jde... A to zrovna Bramfeld je top pecka! Stejně jako Call Me Manana, která je koncertně zkrácená o druhou sloku. How Much Is The Fish? je nutnost pro všechny, staré klasiky jako J'adore Hardcore a One (Always Hardcore) také. Sice předehru Édith Piaf až tolik neoceňuji, je příjemné, jak jsou do spousty tracků přimíchány nové zvuky...

Paul Is Dead je live příjemný track na poslech, ale opět, do konceptu kocertu příliš nezapadá. Vlastně bych snad radši opět slyšel The Spell Remains ;-) Hyper Hyper v remixu od Giuseppe Ottavianiho live je super, pomalejší, než dřívější, nadupanější live verze Hyper Hyper, ale jelikož celkově jsou nově tracky nadupanější, ale pomalejší, tak funguje moc dobře. Endless Summer pod čirým horkým nebem je nádhera, Friends bych upřednostnil před Friends Turbo a závěrečný Move Your Ass! opět a stále v Noisecontrollers remixu je jízda!

Tak, rozlučka, představení tanečnic, road crew, Marca, Jaye s "fucking" Baxxtra a odchod... Ale, my hoši, co to sledujeme, jsme věděli, že ještě, hodně netradičně, přidají na závěr Which Light Switch Is Which. Předehra extended verze je mimořádná, krásná bonusová skladba, jen škoda, že poslední...

Celkově, koncert příjemný, ale zdaleka ne jeden z nejlepších. Za mě bylo na Scooter vidět, že jsou čistě profesionální, ale že si festival neužívají. Stále se nemohu zbavit dojmu, že na takovéto festivaly nepatří a že z obou stran, jejich i pořadatelské, jde jen o finanční kalkul. Velmi krátce po skončení vystoupení už byla vidět jen dodávka a H.P.ho limuzína, jak jeli pryč... Ale mohu se samozřejmě mýlit...

P.S., moderátorské duo trapné, v případě pana Korce i za hranou slušnosti!

reportáž (od olivera)

Scooter na Benátské? No, když jsem se na konci loňského roku dozvěděl o tom, že Scooter letos vystoupí na festivalu Benátská noc, tak jsem začal uvažovat, že bych na akci zašel, když se jedná o jediné vystoupení letos v ČR. Když nevyšel v dubnu konncert v Německu, tak jsem akci začal realizovat.

Na Benátskou jsem vyrazil s mou kámoškou, která jednak má ráda taneční muziku a Scooter, ale i zároveň mi dělala vidící doprovod. Ovšem cesta do Liberce z Plzně byla dosti napínavá a tak trochu dobrodružná. Dejme tomu ve zkratce napsáno, totálně zasekaná Praha + problém s navigací u mého iPphonu, když se kámošce vybil mobil, ale ve výsledku jsme do Liberce dorazili v pohodě a dobře jsme pocestě pokecali nejen o Scooter. Po ubytování v hotelu jsem se ještě narychlo pozdravil s kámošem z trance komunity a pak už na Scooter.

Jaksi byla potíž najít parkování, k mé obavě jsme dorazili ve 21:58, takže jsem tiše doufal v to, že H.P. bude mít zpoždění a jako na potvoru začali přesně ve 22 hodin. Naštěstí bylo intro slyšet i z dálky, takže si člověk mohl udělat představu a o to víc jsme běželi do prudkého kopce, abychom co nejvíce stihli. Asi muselo býti dosti komické, jak jsem v chůzi skandoval Mariu a odříkával sloky. Každopádně Techno is Back v Blasterjaxx remixu měla grády, We Love Hardcore je nový stadium track, který se dá rovnat právě už s již zmiňovanou Mariou, dále hráli track FCK 2020, který se dle mě už do setlistu nehodí, ale asi je to náhrada za Fuck The Millennium. Dále přišel track, který je za mě asi zatím nejhorší singl 7. kapitoly For Those About To Rave, ale dejme tomu na koncertech se to dá.

Tou dobou jsem už měl odbavené vstupenky, takže hezky dopředu k pódiu. Dále následoval track Waste Your Youth, který má skvělou předehru, otázka je, zda jí Marc či Jay hráli live, ale možná ano, každopádně to má grády a je to vskutku epické. Track je prvním singlem z aktuální 7. kapitoly a je to neskutečná šleha a live to prostě nemá absolutní chybičku. Pak si H.P. odskočil a následovala instrumentální trojkombinace, ale tentokrát nešlo o tracky z posledního alba, ale vzpomínka na album No Time To Chill z roku 1998 We Are The Greatest / Frequent Traveler / Bramfeld, což byla absolutní pecka, páč instrumentálky jsem v rámci festivalu nečekal, ale bylo to boží, jak začala muzika zrychlovat, když navazoval Bramfeld, prostě pořádný happy hardcore nářez!

Pak se H.P. vrátil a začala nová předehra k nové verzi slavného tracku Call Me Manana, který je upraven pro letošní koncerty do nové verze, která nemá absolutní chybu, prostě masakr, H.P. jel naplno, ve slokách ho doplňoval Jay, no prostě aural orgasm a hezky bez pauzy dále How Much Is The Fish?, která je také v nové tour verzi, která byla vytvořena v letošním roce, refrén jsem spolu s H.P.m řval uplně naplno a lidi se dosti chytali, prostě bomba a veliká vzpomínka už na již zmiňované album No Time To Chill. No, ale zpátky k novinkám, pak dal H.P. God Save The Rave, tam by neškodilo změnit text ve sloce na Marcus and Jay, aby to odbovídalo aktuální sestavě, ale i tak je to pecka, která se jentak neohraje a závěrečná hardstyle pasáž mě dostala totálně do varu, ostatně jako všechny předchozí tracky. Dále následovala Ramp!, která nesmí chybět na žádném koncertu, možná už ohraný track, ale jelikož už nehrajou Nessaju, tak to ani nevadí a člověk i na Ramp! prostě zapaří a jede text spolu s H.P.m. Po Ramp! opět začala hrát úplně nová předehra tentokrát ke tracku J'adore Hardcore, krásně vzatá předehra z písně od zpěvačky Édith Piaf, na kterou navázal J'adore Hardcore s trošku upraveným úvodním beatem, ale pak už se z toho vyklubala hardstylová verze, zde celkem všichni dobře skandovali refrén, takže pořádný masakr. Pak H.P. začal dav rozezpívávat na hitovku One (Always Hardcore), napřed se dav moc nechytal, ale na podruhé už to dávali všichni, takže mohla zahoukat siréna a track začal. Pro někoho to může být zase něco, že se může jevit, jako již ohraná věc, za mě tahle stadiová pokřikovka nesmí chybět na žádném koncertu, páč prostě paří při tracku každý. Potom následoval song Paul Is Dead, což je takový novodobý ravík a dle mě se to hodí krásně před závěrem koncertu.

Pak už zahráli Hyper Hyper v novém trance kabátku, ikdyž jsem si moc nemohl na Ottavianiho verzi zvyknout, tak na koncertu to mělo prostě grády a H.P. dobře hláškoval. Bez pauzy následovali tracky Endless Summer, Friends Turbo a Mowe Your Ass! v hardstylové verzi, takže závěr jak se patří. Friends je moje srdcovka stejně, jako Endless Summer a při Mowe Your Ass! se pěkně provětrala pyrotechnika, která byla použitá u více tracků. Po brutálním závěru H.P. poděkoval všem, představil tanečnice, klávesáky Marca Bloua a pana Jaye Froga a nakonec sebe pana H.P. fucking Baxxtera. No a byl konec show?

Já už jsem myslel, že je konec Scooter vystoupení, ale byl nečekaný přídavek. Začala hrát koncertní verze tracku Which Light Switch Is Which?, který mě uvedl do absolutní euforie, úvodní acidová pasáž nemá chybu, celkově mě track baví a pořádně jsem si to užíval, páč to bylo fakt nečekané. Jak už jsem psal v předchozím reportu o plzeňském koncertu, prostě u tohoto tracku je sound úplně jako z dob, kdy byli u Scooter Rick a Axel. No, ale pak když track dohrál tak už byl skutečně konec. Musím velice zdůraznit, že jsem byl příjemně překvapen jednak délkou koncertu, ale i zvukem, páč to byl můj úplně první koncert Scooteru venku a né v hale, takže zvuk není tak extrémně hlučný a i když je člověk ve předu, tak se to dá. Také mi přišlo, že ozvučení bylo dobře celkově vyvážené, H.P. ve výborné náladě, takže co více si přát?

No, úplně narovinu, byl to zatím můj nejlepší Scooter koncert co jsem zatím navštívil. Z počátku jsem měl obavy, jak na tomto festivalu budou Scooter přijati diváky a ve výsledku se to povedlo. Ikdyž jsem přišel z menším zpožděním, tak jsem si koncert užil úplně naplno a úvod jsem slyšel při příchodu do areálu. Takže Scooter show na Benátské hodnotím 10/10 a snad brzy zase na nějakém koncertu. Wicked!