home youtube facebook twitter google+ instagram

16-03-2006, Rosengarten (Mozartsaal), Mannheim (D)  
01 Intro (Lights Out) Franky Tunes
02 Hello! (Good To Be Back) Scooter
03 I'm A Raver, Baby / I'm Raving  
04 Apache Rocks The Bottom  
05 The Leading Horse  
06 Shake That!  
07 Panties Wanted  
08 Weekend!  
09 Fuck The Millennium / Call Me Mañana  
10 Stripped  
11 Instrumental / Trance-Atlantic
12 Maria (I Like It Loud)  
13 Aiii Shot The DJ  
14 Am Fenster / The Chaser / Jigga Jigga!  
15 Faster Harder Scooter  
16 Nessaja  
17 One (Always Hardcore)  
 
18 Fire  
19 How Much Is The Fish?  

FRANKY TUNES
Stejně jako na ostatních koncertech i tady začínal Franky Tunes. Nevím sice, jestli hrál všude stejně nebo jestli své desky obměňoval, nicméně v Mannheimu po skončení svého vystoupení ještě dal přídavek a zahrál asi 2 nebo 3 hity od Starsplash. Což tedy bylo asi to nejlepší, co za večer zahrál.

Co ale bylo na jeho vystoupení důležité je, že nám připomněl, že dnes má H.P. 40. narozeniny, takže bychom mu měli společně popřát a naučil nás narozeninovou "Ha - ppy - birth - day - to - you - H. - P., we say - happy - birth - day - to - you - H. - P." na melodii Maria (I Like It Loud).

SCOOTER
Pódium bylo, zcela pochopitelně, postavené úplně stejně jako v Drážďanech a předpokládám, že i jako na všech koncertech. Oproti Drážďanům ale bylo dále od fanoušků, takže třeba ne všechny kalhotky při Panties Wanted dolétly.

Nicméně show, kterou předvedli Scooter byla opět úžasná. Po úchvatném intru spustili pecku Hello! (Good To Be Back), po které nám H.P. hned představil Mantase. V tom mu však vlezl na pódium Franky Tunes, přerušil H.P.ho a spolu s davem jsme mu všichni zazpívali přání k narozeninám. Celá hala při tom mávala nad hlavou modrými a oranžovými cedulemi "happy b-day h.p.". S H.P.ho jen vypadlo: "Děkuji, to je poprvé, co nevím, co mám říct."

A pak se pokračovalo. I'm Raving, Apache Rocks The Bottom, The Leading Horse, Shake That!. Jeden šílený nářez za druhým. Dav byl tak v transu, že po jedné skladbě jsme všichni začali zpívat refrén Maria (I Like It Loud). Scooter si nás poslechli, ale řekli, že tuto zahrají později. Nejdříve museli přijít předchozí hity a hlavně Instrumental / Trance-Atlantic. O těchto dvou se ani nedá mluvit, to se musí zažít. Soustředěný Rick a Jay a pomalu se rozjíždějící instrumentální skladba, která nabírá na tempu až do úchvatného bubnování Ricka a Jaye, celá podpořená tanečnicemi. Scooter jsou prostě nejlepší!!!

Hned na to další bubnování, Maria (I Like It Loud) a ostatní skladby. Všichni jsme pořádně ve varu, máváme na Scooter naším unikátním Scooter prostěradlem (big shout to Petr Novotný) a s Bagetkou také rúznými cedulemi jako "Scooter jsou nejlepší", "Česká republika je opět tady" nebo jednou speciálně určenou pro tanečnice: "Dancers we love ya"! Tuto jsme tedy směřovali hlavně na Irmu, která byla vstřícnější. Na druhou stranu jsme později napsali žádost o telefonní číslo. To nám nedala :-(

Ale nesmíme zapomínat na Scooter. Jeden nářez za druhým až k One (Always Hardcore), které je skvěle zakončené pouze basovou linkou. Scooter odcházejí a nad pódiem se objevují nápisy: "You want some more", "Ihn seid so leisse" a "louder". V hale je neuvěřitelné horko a rámus, každý jeden chce Scooter zpět. A tak opět přichází Rick a Jay a Mantas a hrají předehru k Fire. Pak přiběhne H.P. a rozjede se šílenství. Ohně až ke stropu a hlasité kytarové riffy. Konec patří Mantasovu sólu, což je trochu nuda, ale mi víme, že nás čeká ještě How Much Is The Fish?

A tím celý koncert končí. Marně se snažím vyžmudrat po ochrance tracklist, nestačí na to však moje němčina a ochrankova ENGLISH. Ale co, jdeme ke stánku se suvenýry, kde přemlouvám prodavačku na singl Apache Rocks The Bottom a o plakát pro Bagetku. Singl jsem vyžmudral za 5€, ale plakát zadarmo se mi už nepodařilo. Ale ještě nás čeká setkání se Scooter...

BACKSTAGE
Cedulky "Happy b-day H.P." v modré nebo oranžové barvě (jak můžete vidět na oficiálních fotkách) jsme všichni dostávali u vchodu, abychom mohli pořádně fandit (viz foto 2, kde stojím vedle z mého pohledu zprava Petra Novotného, Sheffielda, H.P.ho Bagety a zleva Sandry, Christiane a Chrise, za námi stojí fanoušci z Norska, za Sandrou konkrétně ten otravný nor se Scooter tetováním na paži). My, čeští posse, jsme si ještě vyrobili speciální Scooter prostěradlo na ještě větší podporu Scooter (fotka je ze sunshine.de).

Koncert v Mannheimu byl senzační, i když Scooter nezahráli navíc žádný track, v což jsme trošku doufali. Také ochranka byla dosti aktivní (focení a videa jim ale naštěstí nevadila) a někteří fanoušci i agresivní (2 dokonce vyhodili). Ve srovnání s Drážďany však byl koncert slabší, nebyla cítit taková energie a i atmosféra byla méně přátelštější.

Na druhou stranu po koncertu jsme venku potkali Frankyho Tunese s někým ze Scooter týmu, Jay Frog seniora a jeho manželku, tedy rodiče Jaye Froga, odjíždějícího H.P.ho, ale hlavně, samotného Ricka a Jaye, kteří se nám podepsali a několikrát vyfotili. Také nám Jay představil svého nejlepšího kamaráda z Polska, byl rád, když jsem mu pochválil turné a přitakal, že Drážďany byli lepší. Rick nám zase prozradil, že instrumentálka, kterou hráli nemá žádné jméno, že jen chtěli udělat něco nového na turné. Také řekl, že po turné chtějí udělat nějaké koncerty v Polsku a v České republice, ale zatím nevědí nic konkrétního, vše je teprve v jednání. Každopádně kluci byli hrozně milí a ochotní. A prý tam také byla Nikk!