02-08-2002, Areál Rudolf Jelínek, Vizovice (CZ) 10. výročí rádia Zlín
01 Posse (I Need You On The Floor) Da Live Broadcast
02 We Bring The Noise Hyperkraft
03 Aiii Shot The DJ Da Live Broadcast
04 Faster Harder Scooter Scooter
05 I'm Raving DJ Chris Sadler
06 Fuck The Millennium DJ Liquid A
07 No Fate DJ Lucas
08 Ramp! (The Logical Song)  
09 Greatest Beats / How Much Is The Fish? Agentura: Pragokoncert
10 Nessaja Vstupenky: od 400,-
11 The Age Of Love  
12 Fire  
13 Endless Summer / Hyper Hyper  

*) Po skončení koncertu převzali Scooter zlatou desku za prodej alba Push The Beat For This Jam v ČR.

vizovice vizovice vizovice vizovice vizovice vizovice vizovice vizovice vizovice vizovice vizovice vizovice vizovice vizovice vizovice vizovice
vizovice vizovice vizovice vizovice vizovice

Asi ve 21:35 vystoupil z mlhy na pódium jeden z DJů radia Zlín, který měl svou show hned z úvodu festivalu a oznámil nám, že Scooter přijdou asi tak za 15 až 20 minut. Aby dav rozvášnil hodil do něj ještě pár triček (většina z nich létala z pódia na pravou stranu :-( ) a tím začalo hodinové čekání na Scooter, během kterého se často ozýval odpočet, hlasité volání "...Scooter, Scooter..." ještě doplěné o tleskání, zpívání apod.

O 22:30 dohrála hudba Rollergirl I Can't Stop Ravin', která zpříjemňovala čekání na Scooter, pódium se zbarvilo do modra a z mohutných reproduktorů se začala linout krásná, dlouhá klavírní předehra, během které přiběhl za ohromného jásotu publika ke své aparatuře Jay Frog a hned za ním Rick a předehra skončila charakteristickými ostrými údery Posse (I Need You On The Floor) a na pódium přiběhl H.P. a Scotoer show začal masivní, tvrdou a rychlou skladbou. Po Posse (I Need You On The Floor) přivítal H.P. Vizovice a uvedl další song We Bring The Noise, ve kterém poprvé zpíval spolu s diváky během večera ještě mnohokrát použité "...oua, oua..." a "...halóóó, halóóó...". publikum vřelo, skákalo, zpívalo a tak se bez delší přestávky navázalo s Aiii Shot The DJ a Faster Harder Scooter, ve kterém nebylo přes křik fanoušků slyšet z úst H.P.ho, ač zpíval, co mohl, ani "...Faster Harder..." a slovo "...Scooter...", které už nezpíval tedy plynule zaniklo v řevu fanoušků. Po těchto představil H.P. "...on the piano mr. Rick J. Jordan..." a nebylo již třeba dodávat, každý poznal, že pokračují s I'm Raving, po kterém H.P. všem oznámil "...I wanna fuck..." Fuck The Millennium, kdy řpi výzvě "...Mulder on the stage..." přiběhl na pódium H.P.ho bodyguard Mulder a zatancoval si takové malé sólečko. Poté byl dav trošku uklidněn další předehrou, tentokráte k No Fate, který H.P. zakončil strčením mikrofonu do pusy, ale bohužel bez Surfin' Bird zakřičel Ramp! a The Logical Song se rozjel. Následovalo i přes skandování fanoušků "...Nessaja, Nessaja..." Greatest Beats a How Much Is The Fish?

Do zpěvu se samožřejmě zapojil i Rick, který v 1. refrénu udělal drobnou, ale hezkou chybičku (konrétně, když zpívali H.P. "...I want you back, for the rhythm attack, comin' down on the floor like a maniac...", Rick "...I want you back, for the rhythm attack, get down, in full effect...", H.P. zopakoval svůj part a Rick taktéž, namísto "...I want you back, for the rhythm attack so clean up the dish, by the way...", H.P. se ale nenechal vyvést z míry a dodal jen "...How Much Is The Fish?..." a Rick máhl rukou, vždyť je to jedno :-) ) a také publikum, které zpěvem "...Nananaana..." překřičelo nahraný hlas jiného davu. Pak už odpálili vytouženou Nessaju, kterou si všichni zazpívali společně. Poté se Jay, Rick i H.P. odebrali pryč, avšak byli davem vyburcováni zpět na pódium, kde spustili ještě jako přídavek The Age Of Love, v jehož závěru H.P. řekl "...One world, one nation..." pustil mikrofon a odešel, aby si za doznívání Turn Up That Blaster vzal kytaru a za sršení jisker vběhl zpět k připravenému mikrofonu na stojanu a zakřičel Fire, všechno opět vřelo, zářilo a křičelo do mohutných kytarových ryfů a skvělé melodie Fire. Při "...Ricky on the piano..." bylo opět jasné, že Scooter rozjíždí vizovické Endless Summer proložené Hyper Hyper. Po tomto songu odběhli Jay a Rick od kláves, spolu s H.P.m si plácli a tím skončili, H.P. představil gogo tanečnice Lindu a nejhezčí dívku na světě Ninu (jména byla možná jiná), Ricka J. Jordana, s úsměvem i Jaye Forga juniora a pak předal mikrofon Rickovi a ten zase přestavil "...the stage eliminatora..." H.P.ho Baxxtera. Poklonili se, ještě obdželi zlatou desku za prodej alba Push The Beat For This Jam (The Second Chapter) v ČR a odešli pryč.

Po skončení vystoupení Scooter parket značně prořídl a Chris Sadler spustil své sety, na které stále ještě tancovalo spousta lidí. Většina se ale rozdělila na skupiny, které si mezi sebou vyměňovali zážitky z koncertu apod.

Celý koncert se obešel bez komplikací a Scooter show byla skutečně parádní a ačkoli utekla jako voda, byl to nezapomenutelný zážitek a musí se nechat, že Scooter ukázali, že jsou skutečnými králi parketů od Holandska až po Sibiř.

Ačkoli samotné vystoupení Scooter bylo senzační a prostředí zvolené výtečně, pěkné počasí (musí se nechat, že chladný větřík, který pofukoval, byl velmi přijemný), narozeninová show k 10. výročí radia Zlín se moc nepovedla, publikum netancovalo, MC byla velmi slabá a české rapování DJů do Brooklin Bounce také příliš neuchvátilo. Byly slyšet prosby "...jděte už pryč..." a když jeden z DJů "vtipně" natahoval přichod Scooter i "...jdi do prdele..." apod. a bohužel ani vystoupení Da Live broadcast a hlavně Hyperkraftu, na který jsem se mimochodem těšil, náladu moc nepozvedlo. Hyperkrafti, kteří přisli na pódium za mohutného skandování "...Scooter, Scooter..." vsadili na špatnou notu a přes očekávání fanoušků nezahráli ani jeden kousek z jejich prvního, o poznání tanečnějšího alba Energie. Walter Kraft se se zpěvem moc nepředveld a ikdyž místy se hudba dala docela dobře poslouchat, celé jejich vystoupení bylo jak věčnost, nudné a zbytečné. Publikum netancovalo a Hyperkraft celou tu dobu i přes nezájem publika hráli téměr stejné songy. No, ono taky když má někdo playback, tak si ani vybírat nemůže. Během jejich vystoupení letěli na pódium i prázdné plastové lahve od vody.

Při samotném čekání na Scooter pařilo na Rollergirl více lidí než při celé předešlé show dohromady. Scooter však všechno zachránili a rozloučili se tradiční větou (v '99 to bylo stejné) "...see you next year...", tedy "...uvidíme se opět za rok...". Tak tedy uvidíme...

A co se týče publika, myslím, že jsme celkově zanechali dobrý dojem, až na pár výjimek, ty plastové lahve si mohli odpustit a také ti, co zvedali své drahé protějšky na ramena, znemožňovali dobrý výhled těm za nimi, ale těch naštěstí moc nebylo.

Seee yaaa...